Většina vášnivých čtenářů to nemá se seznamováním snadné. S hlavou neustále zabořenou do písmen knihy si nemohou všimnout, že osoba opačného pohlaví, která sedí naproti, si je již delší dobu zasněně prohlíží a marně čeká na opětování svého pohledu, které by dodalo odvahu k prvnímu kroku čtenáře oslovit. Tolik promarněných příležitostí a to vše kvůli knihám!
Horlivý čtenáři, však dobře vědí, že knihy mají duši a žijí si vlastním životem. Knihy svého čtenáře milují, jeho lásku mu opětují a soucítí s ním. Rozhodly se proto obětovat své hřbety a stránky pro svého čtenáře.
Například v tramvaji v nestřeženém okamžiku, když spanilá čtenářka hledá v tašce zápisník, aby si zapsala myšlenku, jí nečekaně kniha vypadne z rukou a úplně nečekaně jí ji vrátí mladík, který stojí vedle. Vyplašená dívka se usměje a pověstná jiskra přeskočí.
Jízda v tramvaji s knihou vůbec může být pro čtenáře osudová. Některé knihy, obzvláště ty tlusté, mohou být totiž i maličko poťouchlé. Při první příležitosti vypadnou své majitelce z rukou zrovna na nohu nejbližšího spolucestujícího. Zahanbená čtenářka rychle sebere knihu, vstane a ve snaze se – čirou náhodou – sympatickému mladíkovi - omluvit, mu při nečekaném zabrzdění tramvaje rovnou padne do náruče…
Začtený čtenář může vzhlédnout od knihy jen v jediném okamžiku, a sice když někde nablízku cítí jiného čtenáře. Šestý smysl čtenářů spočívá ve schopnosti ucítit dobrou knihu i na několik metrů daleko. Většina čtenářů nedokáže tento svůj pud ovládnout a zcela hypnotizováni se z ničeho nic ocitnout vedle druhého čtenáře v družné konverzaci o knize.
Podobných příkladů je ještě celá řada, ale o tom by sami čtenáři mohli napsat knihu :-).