Biografie a memoáry

Vraždy, obchod s otroky a šokující, ale pravdivý příběh první ženy jako zvláštní civilní vyšetřovatelky Policejního oddělení New York City, která se pustila do hledání 18leté Ruth Crugerové, když ostatní pátrání již vzdali. Grace Humistonová byla právnička, detektivka. Přezdívalo se jí paní Sherlock Holmes. Stala se jednou z největších bojovníků proti zločinnosti v době, kdy ženy ani neměly volební právo. Po zmizení 18leté Ruth Crugerové Grace a její společník, detektiv s maďarskými kořeny Julius J. Kron, odkrývají nebezpečnou tvář podsvětí a obchodování s lidmi. Začíná zoufalý závod o čas. Paní Sherlock Holmes je první biografie, která pojednává o neuvěřitelné ženě, pro niž bylo právo, spravedlnost a pomoc potřebným nade vše. Kniha odhaluje hrůzostrašný, pravdivý příběh, důležité stopy o pohřešovaných lidech, práci sdělovacích prostředků i skutečné příběhy zločinů. Zároveň mapuje Gracein odkaz, který přetrvává až do dnešní doby.  

Máte rádi jazz? Nechte se pozvat na malou knižní jam session se skvělým jazzmanem. Muzikantská duše je velmi křehká a bohémská. Peripetie, které jí připravuje prostý pozemský život, často vedou k veselým epizodám. A co teprve jiskřící vztahy mezi jednotlivými hudebníky. Sám autor se v tomto prostředí pohybuje již mnoho let a vše, co vzešlo z jeho pera, je prověřeno každodenní realitou. Své zkušenosti hudebně teoretické i životní přenesl skvělý jazzový hudebník, skladatel a teoretik do této osobité knížky, v níž s jemným humorem a nadhledem píše o vývoji jazzu, o fungování jazzového orchestru i o proměnách tohoto žánru v české kotlině. Hudební vzpomínky připojili přátelé a kolegové Víta Fialy – Eva Pilarová, Jiří Suchý a Ondřej Suchý. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- JUDr. Vít Fiala  (*1943) je jazzový hudebník (kontrabasista, baskytarista) a hudební skladatel vystudoval původně práva na Karlově univerzitě v Praze. Právníkem však byl velmi krátce, místo světa paragrafů jej zlákal svět hudební. V začátcích své hudební kariéry byl členem Kladenského dixielandu, dále působil v orchestru Lubora (Bory) Kříže, v divadle Quo Vadis, v Miniaturním kabaretu Eduarda Pergnera v pražské kavárně Luxor a v Československém státním souboru písní a tanců. Vystupoval s mnoha jazzovými soubory a spolupracoval s předními hudebními osobnostmi, především se zpěvačkami – s Janou Koubkovou, Evou Pilarovou, Hanou Hegerovou, Vlastou Průchovou, Irenou Budweiserovou, také s Ferdinandem Havlíkem či Petrem Maláskem. Jako skladatel se zaměřuje na jazz a scénickou hudbu. Je autorem například Suity pro saxofonový kvartet History of Jazz, instrumentoval jazzovou operu George Gershwina Porgy a Bess. Filmoví diváci jej znají díky filmu Želary (nominovanému na Oscara v roce 2004), jehož ústřední melodii aranžoval a natočil. Od roku 1995 pořádá dnes již tradiční Mezinárodní jazzové dny v Dubé. Vít Fiala je autorem mnoha písní, vstupuje také jako odborný publicista a lektor, přednáší o hudební tvorbě, kompozici a jazzu. V roce 1997 vydal knihu Aranžérem a skladatelem snadno a rychle, o rok dříve vyšla jeho úspěšná knížka Jak se dělá jazz aneb Mjúzik pípšou, kterou pro všechny fanoušky jazzu a osobitého humoru Víta Fialy připravila Grada v novém vydání.

Zásadní kniha o vzestupu a pádu nejvýznamnějšího mexického narkobarona Joaquína „Prcka“ Guzmána od reportéra deníku The New York Times, jehož reportáže o soudním procesu obletěly svět. Joaquín „Prcek“ Guzmán je nejlegendárnějším mexickým překupníkem drog. Jako šéf drogového kartelu Sinaloa patřil k nejnebezpečnějším mužům na světě. Díky svému neohroženému vzestupu k moci, své brutalitě, šarmu, slabosti pro luxus, zálibě v přestrojování, opakovaným dramatickým útěkům z vězení i nepravděpodobnému setkání se Seanem Pennem si vypěstoval i image nejznámějšího psance na světě. Nakonec byl po mnohaletém plánování při odvážné operaci amerických a mexických bezpečnostních složek zatčen. Tato kniha nabízí celý „Prckův“ epický příběh od jeho skromného původu až po odsouzení v brooklynské soudní síni. Reportáž o procesu z pera dlouholetého reportéra The New York Times Alana Feuera věnujícího se trestnímu právu patří k nejpoutavějším žurnalistickým počinům posledních let.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Alan Feuer je novinář pokrývající pro deníky Metro a The New York Times soudní procesy a trestní soudnictví. Ve svých článcích se věnuje gangům, vězením, policejním přečinům, nespravedlivě odsouzeným a vládní korupci. Žije v New Yorku.

Milé, vtipné a zajímavé vyprávění správce londýnského Toweru, k jehož povinnostem patří mimo jiné péče o zdejší krkavce, k nimž se pojí pověst, že dokud budou v Toweru, britská monarchie nezanikne. Autor nabízí pohled do zákulisí Toweru a přibližuje jeho historii i každodenní chod. Líčí zábavné historky, které zažívá s turisty, zodpovídá dotazy, na které se ho nejčastěji ptají, a uvádí profily jednotlivých zdejších krkavců (momentálně je jich sedm, každý má jméno a v knize je uveden i jejich stručný životopis a charakteristika). Vyprávění je velmi dobře namíchaný mix historických podrobností, které se jinde v turistických ani historických publikacích většinou nevyskytují, a vtipných postřehů z běžného chodu této královské instituce. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Christopher Skaife předtím, než se stal královským gardistou a pánem krkavců v londýnském Toweru, sloužil dvaadvacet let v Britské armádě. Byl příslušníkem specializované kulometné čety a vojenským kapelníkem. S manželkou a dcerou bydlí přímo v Toweru.

Dosud nikdy nezveřejněná zpráva o životě a smrti Glenna Millera. Věhlasný americký kapelník přelomu 30. a 40. let 20. století Glenn Miller ztělesňoval díky vlastní osobité tvorbě ještě dlouho po své smrti hudební hvězdu, idol nejasnosti spjaté s koncem života tohoto talentovaného hudebníka proto stále přitahují o to větší pozornost. Hunton Downs v knize Smrt krále swingu nabízí českým čtenářům možnou verzi poodhalující bližší souvislosti úmrtí Glenna Millera. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hunton Downs se narodil v Baltimoru ve státě Maryland. Vyrůstal v rodině tety a strýce v pohoří Blue Ridge ve Virginii. Po vystudování oboru technického zaměření pomáhal při zakládání prvních rozhlasových stanic a vydával Technické noviny. Za druhé světové války sloužil v osobním štábu generála Bradleyho a ve štábu generála Davida Sarnoffa, zakladatele stanice NBC. Od ministerstva války obdržel řadu uznání a jako poválečný novinář získal Cenu Edwarda R. Murraye za články o studené válce v Berlíně. Za své příspěvky z Vietnamu byl nominován na Pulitzerovu cenu.

Kniha, na kterou se právě díváš představuje kus historie rapové kapely, část historie života hrstky muzikantů, náhled do jejich soukromí, oslavu hudby a radosti z života s ní spojenou, a velmi malou část života fotografa. Představuje záznam toho, co jsem zažil, a v neposlední řadě snad i umění. Představuje projekt, kterej je v dnešní uspěchaný době digitálních médií odlišnej svým analogovým pojetím. Představuje fyzickej záznam chuti party lidí dělat to, co je baví tak, jak sami chtěj. Zázmam, kterej nesmažeš tlačítkem delete. Takže se na chvíli odpoj z internetu a ponoř se do víru černobílých událostí Prago Union. Vítej na palubě Dezorient Expressu…

Příběh strastiplného putování poválečným Ruskem inspirovaný skutečnými událostmi. V roce 1939 jsou Eduardovi polští rodiče neoprávněně zatčeni pro špionáž a jejich dvouletý syn končí v sirotčinci na Sibiři, kde tamější dozorci vládnou tvrdou rukou. Odtud se na konci války, v pouhých osmi letech, rozhodne prchnout na západ do Leningradu, aby opět našel svoji matku. Cesta mu trvá dlouhých šest let, během té doby se setkává s vojáky vracejícími se z fronty, žebráky, pašeráky, uprchlými trestanci, ale také s lidmi ochotnými poskytnout pomoc v nouzi. Eduard přežívá jen díky své šikovnosti – z drátů vyrábí postavičky Lenina a Stalina, a tak si vydělává na jídlo. Každou zimu se nechá zavřít do jiného sirotčince, vždy blíž a blíž západu… Příběh Eduarda Kočergina (* 1937) vychází ze skutečných událostí – kniha Pokřtěni křížem zpracovává zápisky, které si během svého šestiletého putování psal a které zachycují neobyčejné osudy malého chlapce na pozadí poválečného ruského marasmu. Kočerginův beletrizovaný životopis získal ocenění National Bestseller Award pro nejlepší rusky psanou prózu za rok 2009. Z ruštiny přeložil Lukáš Klimeš. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Eduard Kočergin (*1937) strávil většinu dětství ve státních sirotčincích a nápravných zařízeních pro děti politických vězňů. Později začal pracovat v divadle a stal se vrchním scénografem Velkého dramatického divadla G. A. Tovstongova v Petrohradu. Je držitelem řady ocenění a členem Ruské akademie umění.

Tuto knihu si určitě nebudou chtít přečíst vládcové z Downing Street a představitelé Ministerstva pro Severní Irsko. Je to příběh o odvaze v zemi, kde se střílí, kde vládne zrada a politické pletichy. Alan Barker pracoval u Zvláštní služby, elitního útvaru Ulsterské policie, bojujícího proti republikánským i loyalistickým teroristům z PIRA, INLA a dalších organizací. Ve své knize Barker vypráví svůj příběh u RUC. Již krátce po začátku služby nalákali málem Barkera do smrtelné pasti teroristé...

Desítka napínavých rozhovorů se známými českými horolezci (nejvyšší hory světa), potápěči (extrémní hloubky), cestovateli (neobvyklé lokality) a vůbec dobrodruhy či provozovateli extrémních sportovních výkonů, jako třeba: Klára Kolouchová - má na kontě řadu úspěšných výstupů od Aconcagui přes Mount McKinley až po Čo Oju; v létě 2016 ale chybělo málo a její řada by se tragicky uzavřela...,Pavel Bém - jako desátý Čech v historii zdolal vrchol nejvyšší hory světa Mount Everestu, kdy většinu výstupu zvládl bez kyslíku; zcela bez použití kyslíku vystoupit na vrchol druhé nejvyšší hory světa - obávané K2 a stal se tak teprve třetím Čechem, který to dokázal; naplnil horolezecký program Seven Summits - Sedm vrcholů, který předpokládá zdolání nejvyšších vrcholů všech 7 kontinentů..., a který je rozhodně jediným exprimátorem s takovou bilancí,Rudolf Švaříček - cestovatel, horolezec, fotograf, spisovatel, zakladatel cestovní kanceláře Livingstone; účastníl se řady expedic jako Polar /1989/, Marco Polo /1990-91/, Hedvábná stezka /1992-93/, Živá Afrika /1994/ a dalších, založil přehlídku Go kamera a Festival kolem světa, autor výstavy Šangri-la...,Jan Červinka - účastník legendárního výstupu na Makalu,Miroslav Náplava - spisovatel, editor, objevitel, travelpunker a režisér cestopisných dokumentů; účastník a organizátor řady expedic např. Olgoj Chorchoj do mongolské pouště nebo Tajné vraky na Maledivách, kde objevili dva lodní vraky, milovník cestování, kávy, hor, říční plavby, hudby, poezie a travelpunku: na vlastnoručně vyrobené šlapací drezíně projel opouštěnou železniční trať na pobřeží Jihoafrické republiky, divoká dobrodružství v Africe...aj.a další osobnosti. Barevná publikace přináší kromě unikátních interview i spoustu nádherných fotografií ze všech koutů světa.

Skutečný příběh malého židovského děvčátka, které se narodilo na samém počátku války a přežilo jen díky dvěma statečným ženám, které ho celou dobu ukrývaly. Píše se rok 1941, druhá světová válka je v plném proudu a v židovském ghettu se narodí malá holčička Ráchel. Její rodiče Jacob a Zippa ji přezdívají Lalečka a udělali by cokoli, aby ji zachránili. Těsně před jejími prvními narozeninami začnou nacisté ghetto likvidovat a Židy systematicky vyvražďovat. Zippa se s dcerkou schová v podkroví, kde se tísní asi sto dalších lidí. Jacobovi, který slouží jako židovský policista, je jasné, že zůstat znamená pro obě jistou smrt, a rozhodne se proto dceru zachránit za jakoukoli, i tu nejvyšší cenu. Podaří se mu ji i s manželkou propašovat za hranice ghetta, kde Zippa vyhledá své kamarádky z dětství Irenu a Sofii. Předá jim milovanou Lalečku a nakonec se vrací zpátky, aby zjistila, jaký osud potkal jejího muže a rodiče.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Amira Keidar se narodila na podzim roku 1963 v Kibucu v Izraeli. Poté, co sloužila jako důstojnice v izraelské armádě, žila 3 roky v Paříži, kde studovala obchodní francouzštinu a politologii. Po návratu z Francie dokončila bakalářské studium mezinárodních vztahů na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a pracovala šest let jako letuška pro izraelskou leteckou společnost EL-AL. Poté začala pracovat jako výzkumná pracovnice pro národní televizní kanál. Napsala desítky mini-biografií pro televizní rozhovory, které v té době televizní kanál vysílal. Díky výzkumu a psaní o životech lidí si uvědomila, že jejím cílem může být psaní biografií.V roce 2003 Rachel, dlouholetá přítelkyně Amiřiny matky, umírala na rakovinu. Na smrtelné posteli předala svým přátelům deník, který si její matka v roce 1942 sepsala během likvidace ghetta Siedlce (východně od Varšavy). V deníku, devítistránkovém dokumentu přeloženém z polštiny, 27letá žena popsala jasnými a střízlivými slovy všechna zvěrstva nacistické okupace v jejím rodném městě, a především děsivé dny během vyhlazování židovské komunity v Siedlcích. Rachelina matka podrobně popsala dny, které s roční Rachel strávily na půdě domu, zatímco nacisté pronásledovali Židy v ulicích Siedlce, aby je poslali do vyhlazovacích táborů.Když si Amira, jako mladá matka, přečetla tento deník o dítěti, které se snaží zůstat naživu, a o své matce bojující s nebezpečím venku i uvnitř podkroví, rozhodla se, že chce, aby se o tomto úžasném příběhu dozvěděli i ostatní.V červnu 2007 Amira opustila svou práci výzkumnice a o měsíc později se ocitla v letadle do Polska, aby zahájila vlastní výzkum knihy, kterou už měla na mysli. Knihu Lalechka dokončila v roce 2009. Poté, co Amira žila téměř 20 let na různých místech, usadila se se svými dvěma dcerami v Kibucu, kde se narodila. Irena a Sofia se navzdory nesmírnému riziku o Lalečku starají po celý zbytek války a nehledí přitom na nebezpečí vyzrazení, které by přineslo krutou smrt nejen jim, ale i všem jejich blízkým…   

Portrét jedné z největších ikon světového sportu, který nabízí mnohem víc než jen řadu senzačních odhalení. Kniha je dílem dvojice renomovaných amerických investigativních novinářů – Jeffa Benedicta z časopisu Sports Illustrated a jedenáctinásobného držitele ceny Emmy a Armena Keteyiana – kteří strávili tři roky rozsáhlými rešeršemi a rozhovory s více než 250 lidmi, aby sepsali nejrozsáhlejší, nejobjevnější a nejfundovanější knižní biografii golfisty Tigera Woodse. Díky mimořádně pečlivé přípravě autoři objevili nové, intimní a překvapivé podrobnosti o muži ukrytém pod nánosem mýtů. Portrét jedné z největších ikon světového sportu však nabízí mnohem víc než jen řadu senzačních odhalení. Benedict a Keteyian podrobně zmapovali Woodsův život od okamžiku, kdy se narodil z rasově smíšeného svazku afroamerického otce a thajské „tygří mámy“, s cílem poskytnout co nejserióznější a nejobjektivnější pohled na lidskou bytost uvězněnou ve výtvoru svých rodičů. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Jeff Benedict a Armen Keteyian jsou autory několika bestsellerů. Benedict píše speciální články pro magazín Sports Illustrated a již dříve vydal 15 knih. Žije v Connecticutu. Keteyian, zpravodaj CBS News a dlouholetý přispívající zpravodaj televizního pořadu 60 minut, je jedenáctinásobným držitelem ceny Emmy a autorem deseti knih. Žije v Connecticutu a Kalifornii.

Ochotnické divadlo mělo v našem rodě letitou tradici. A tak to všecko u mě začalo. Krok za krokem. Napřed první knížka, Nahota. Ale to bylo ještě na FAMU a podle ní první film. Pak další:Sólo pro starou dámu, Šejbalová a Medřická. To už jsem se blížil k jižním Čechám. Film Má láska s Jakubem jsem natáčel v Písku… Ale na svoje divadelní začátky jsem nemohl zapomenout. Ani na zlatonosnou řeku Otavu, na hrabalovské příběhy rodáků, kteří od dob Keltů utíkali do šumavských hor a zase se vraceli. Jsou příběhy, které se staly, a pak příběhy, o kterých ani netušíme, že se mohly stát. A tak je to i s knihou Jak se hledá perla. Jihočeských městeček, které osvobodili američtí vojáci, je víc, ale jen v některých naučili rodáky boogie-woogie. I když to nakonec nebylo to nejdůležitější, byl to jen drobný střípek mozaiky, malých příběhů hrdinů nehrdinů z městečka mých dětských snů, vzpomínek a rodinných tajemství.

Nerad o sobě mluvil, mnohé zamlčel. Co všechno se ještě o Hanuši Holzerovi dozvíme? Hanuš Holzer (1929–2016) se narodil do dobře situované rodiny, avšak dětství prožil v Terezíně, otec zahynul v Osvětimi. Oč méně se po válce věnoval studiím, o to více času trávil řešením dopravních situací v Praze, podnikal nevídané dálkové jízdy na mopedech, skútrech a motocyklech. Po okupaci v roce 1968 emigrovala rodina do Švýcarska, kde se dobře etablovala. Když Hanuš Holzer dovršil své šedesátiny, přišel listopad 1989 a on se dostal do víru událostí. Byl-li jeho dosavadní život až dosud plný nečekaných zvratů, teprve teď se zdramatizoval. Hanuš Holzer stál v pozadí vstupu koncernu VW do mladoboleslavské automobilky po boku jak předsedy představenstva VW, tak vlády ČR, dojednal dohodu s Baťou, stal se honorárním konzulem v Basileji, působil při nejrůznějších událostech, vždycky nenápadně, pokaždé mimořádně aktivně a efektivně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PhDr. Jan Králík (*1954) Pracoval 9 let ve Světě motorů, od roku 1985 působí jako publicista ve svobodném povolání. Je autorem více než čtyřiceti publikací věnovaných historii motorismu a jízdního kola.

Příběh muže, kterému šlechtický titul štěstí nepřinesl, a jeho vnučky, která ho celý život hledala, je napsán podle skutečných událostí. Líčí život tří generací jedné rodiny a zavede nás do Vídně, ale také do Děčína, Ostravy, Karviné i Havířova. Navštívíme zámek Konczyce Wielkie, který patřil rodině Larisch-Mönnich a ještě v minulém století byl součástí Československa. "Někdy stačí jediná lež k tomu, aby zásadně změnila běh věcí a ovlivnila život několika generací."

Autobiografické vzpomínky holandského trumpetisty, který přežil Osvětim jako člen táborového orchestru. Trumpetista Lex van Weren dokázal přežít Osvětim a současně pomoci jiným díky své jedinečné pozici v „táborovém orchestru“. Stal se očitým svědkem toho, jak válka deformuje člověka. Lex van Weren byl jedním z velkých trumpetistů minulého století. V padesátých a šedesátých letech působil jako dirigent populárního orchestru Městského divadla v Amsterdamu. Mimo to mnoho let hrál na trubku pro rozhlas a televizi a velkou popularitu si získal svými představeními pro charitu. Van Weren přitom celá desetiletí mlčel o svých hrůzných válečných zážitcích. A to až do okamžiku, kdy jej spisovatel Dick Walda v roce 1980 přesvědčil, aby svůj neuvěřitelný příběh vyprávěl. Van Weren byl jedním z mála Nizozemců, kteří přežili Osvětim. Jeho působení v „táborovém orchestru“, do nějž byl nacisty vybrán, mu poskytlo šanci zachránit se a také podpořit ostatní – dokonce i během nechvalně známého pochodu smrti Německem. Svým příběhem chtěl vyzvat k bdělosti: „Svoboda je to nejcennější dobro, které máme.“ Jeho svědectví dodnes neztratilo nic ze své naléhavosti.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Dick Walda (* 1940), rodák z Amsterdamu, který dnes střídá coby svůj domov nizozemské hlavní město s Ijsselským jezerem ve Frísku. Spisovatel, autor povídkových sbírek, dětských knih, divadelních her, televizních a zdramatizovaných dokumentárních filmů a rozhlasových her. Vedle nejslavnějšího Waldova počinu, knihy Trumpetista v Osvětimi, vyčnívá také jeho dílo Král nádražních stanic, pojednávající o životě umělce trpícího schizofrenií – Willema van Genka.

Nejlepší lezci světa diskutují o hranicích horolezectví. V roce 1968 došlo k zásadní proměně hodnot, jejíž důsledky ovlivnily i skalní lezení. Reinhold Messner uspěl ve svém nejobtížnějším prvovýstupu na střední pilíř Sassa dla Crusc v Dolomitech a ve stejné době Royal Robbins z Yosemitského údolí vyzval horolezce, aby se vrátili k čistému horolezectví (clean climbing). Od padesátých let svět ovládalo technické lezení, v době studentských nepokojů však Reinhold Messner svým článkem Zabíjení nemožného vybídl lezce, aby se při svých výstupech zřekli všech technických pomůcek. A tímto okamžikem se horolezectví opět vydalo směrem k volnému stylu lezení. Jeho výzvu vyslyšeli především začátečníci, nikoliv však pokročilí lezci. Editoři v knize shromáždili eseje nejlepších horolezců světa (mezi jinými i Adama Ondry či Igora Kollera), kteří se zamýšlejí nad vývojem tradičního a také volného horolezectví, nad tezemi Royala Robbinse a nad článkem Reinholda Messnera, a vyprávějí čtenářům o umění zdolat ty nejobtížnější hory a skalní stěny světa.   -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Reinhold Messner je italský horolezec, cestovatel a spisovatel. Je prvním horolezcem, který zdolal všech 14 osmitisícovek, jako první zlezl Mount Everest bez použití kyslíkového přístroje a jako první provedl na Mount Everest kompletní sólový výstup bez lan. Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30 přeloženo do češtiny.

Příběhy osobností, které ovlivnily vznik Československa. Kniha Budovatelé státu přibližuje životní osudy pěti desítek osobností, které se zásadním způsobem podílely na vzniku Československa v roce 1918. Najdeme mezi nimi nejen ty nezapomenutelné, Tomáše G. Masaryka, Edvarda Beneše či Milana R. Štefánika, ale také dnes neprávem zapomenuté postavy: diplomaty Bedřicha Štěpánka a Cyrilla Duška, poslance Isidora Zahradníka a Jaroslava Budínského nebo Masarykova tajemníka Jaroslava Císaře. Publikace se neomezuje na osobnosti bez poskvrny, ale najdete v ní i postavy záporné či kontroverzní. Třeba Zdeňka Fierlingera, jenž byl jedním z nejodvážnějších velitelů čs. Legií a později zhanobil své jméno spoluprací s komunisty. Nebo Jozefa Tisa, který ve 20. letech prováděl státotvornou politiku a po druhé světové válce byl odsouzen k smrti a popraven za zločiny, které spáchal v čele slovenského státu. Kniha vychází z úspěšného seriálu, který vycházel v letech 2017/18 v deníku Lidové noviny. Čtivé portréty zpracovalo dvacet českých i zahraničních historiků pod vedením Petra Zídka.

Pro mnohé fanoušky i odborníky je Roger Federer nejlepším tenisovým hráčem všech dob. Dvacet grandslamových titulů tohoto legendárního Švýcara žádný hráč ve světě mužského tenisu zatím nepřekonal. Za svou kariéru zažil několik nejdramatičtějších sportovních momentů, jež se zapsaly do historie světového tenisu. Kniha Federer: Portrét tenisové legendy je bohatě ilustrovanou biografií hvězdy, která zářila na světových kurtech po dvě dekády. Každý milovník tenisu si vychutná tento vhled do života a kariéry muže, který překonal hranice svého sportu a stal se jedním z největších sportovců jedenadvacátého století.

Průvodce humornými vzpomínkami jedné z prvních českých režisérek po padesáti letech jejího života v divadle, v rozhlase a na divadelních cestách od Londýna po Sankt Petěrburg. Kniha vzpomínek výjimečné divadelní režisérky Lídy Engelové je knihou určenou mnoha generacím čtenářů po celé České republice. Starší pamětníci si rádi znovu vybaví události, jež sami rovněž prožili. Mladším „nepamětníkům“ se odkryjí nové netušené souvislosti. Ctitelé divadla si připomenou řadu zajímavostí z historie za poslední půlstoletí. Sami divadelníci ocení postřehy z prostředí jim tak důvěrně známého. Lída Engelová vzpomíná s noblesou, elegancí a vtipem. A nejsou to jen vzpomínky „o sobě“, ale hlavně „o době“ tak, jak se podepisovala na autorčiných osudech. V dětství prožila kratičký úsek demokracie, pak poúnorovou totalitu, éru pražského jara 68, tíhu normalizace, sametovou revoluci i rozkolísanost dnešních dnů. Toho všeho byla navíc nejenom svědkem, ale velmi často také přímým aktérem. V Národním divadle zažila herecké a režijní velikány té doby, především svou milovanou profesorku Vlastu Fabianovou, ale také Danu Medřickou, Miroslava Macháčka, Rudolfa Hrušínského a řadu dalších. Potom ji potkalo mimořádné štěstí, dlouhodobá stáž v Anglii u slavného režiséra Petera Brooka. Dodnes je Lída Engelová jediným českým divadelníkem, který měl možnost Brooka a metody jeho práce poznat tak zblízka. Po návratu z Anglie nastoupila dráhu profesionální režisérky, nejprve v Divadle J. K. Tyla v Plzni, potom v tehdejším Státním divadle v Ostravě. V Praze, Městských divadlech pražských a zejména ve Viole. Jako režisérka hostovala na řadě mimopražských i zahraničních scén, např. v Rusku a v Anglii.  Více než 100 unikátních divadelních fotografií ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Lída Engelová (*1944, Praha) je česká divadelní a rozhlasová herečka, režisérka, scenáristka. Nejdéle působící žena-režisérka v českém divadelním prostředí. Absolvovala pražskou DAMU, již během studií spolupracovala s režisérem Janem Grossmannem v Divadle Na Zábradlí. Působila jako asistentka režie v činohře Národního divadla, byla na stáži u režiséra Petera Brooka (Sen noci svatojánské) v Královské shakespearovské společnosti v Londýně a ve Stratfordu (1970). V roce 1973 založila se Zdenkou Kratochvílovou Kapesní divadlo, které uskutečnilo více než 1300 pantomimických představení pro děti (klauni Animuk a Anikrok) a dospělé (Šatna na pláži) v patnácti zemích světa. O Kapesním divadle byl natočen dokumentární film Jak se dělá klaun. Byla režisérkou divadla J. K.Tyla v Plzni (nastudovala zde např. Anouilhovu Médeu, Daňkovu Bitvu na Moravském poli, Kempinského Duet pro jednoho, Enquistovu hru Ze života žížal, Nemožné lidi Yosefa-Bar-Yosefa, Williamsonovo Urvi to!, La Buteho Návraty hříšníka aj. Působila v ostravském Státním divadle (např. Anouilhova Antigona, Albertové příběh Jana Jakubce, Fryova Dáma není k pálení) a v období 1990-93 v Městských divadlech pražských (Ten kdo utře nos Feydeaua, Summit Conference Mc Donalda aj.). Od roku 1994 je ve svobodném povolání.

Josef Ratzinger jako Benedikt toho jména šestnáctý byl 265. představitelem instituce papežství, vedle níž není v celosvětovém měřítku nic, co by se jí mohlo rovnat délkou i nepřerušovaností existence a současně rozmanitostí národnostního zastoupení, jakož i hlubokou a mnohostranností vlivu na utváření nejprve evropských a pak i světových dějin. Tato kniha přináší životní příběh papeže Benedikta XVI. Zajímavý popis papežova dětství a mládí v nacistickém a později poválečném Německu, působení na univerzitách, postup církevní hierarchií až po zvolení hlavou katolické církve.