Lalečka: Cesta zachráněné židovské holčičky / Amira Keidarová

Skutečný příběh malého židovského děvčátka, které se narodilo na samém počátku války a přežilo jen díky dvěma statečným ženám, které ho celou dobu ukrývaly. 
Píše se rok 1941, druhá světová válka je v plném proudu a v židovském ghettu se narodí malá holčička Ráchel. Její rodiče Jacob a Zippa ji přezdívají Lalečka a udělali by cokoli, aby ji zachránili. 
Těsně před jejími prvními narozeninami začnou nacisté ghetto likvidovat a Židy systematicky vyvražďovat. Zippa se s dcerkou schová v podkroví, kde se tísní asi sto dalších lidí. Jacobovi, který slouží jako židovský policista, je jasné, že zůstat znamená pro obě jistou smrt, a rozhodne se proto dceru zachránit za jakoukoli, i tu nejvyšší cenu. Podaří se mu ji i s manželkou propašovat za hranice ghetta, kde Zippa vyhledá své kamarádky z dětství Irenu a Sofii. Předá jim milovanou Lalečku a nakonec se vrací zpátky, aby zjistila, jaký osud potkal jejího muže a rodiče.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Amira Keidar se narodila na podzim roku 1963 v Kibucu v Izraeli. Poté, co sloužila jako důstojnice v izraelské armádě, žila 3 roky v Paříži, kde studovala obchodní francouzštinu a politologii. Po návratu z Francie dokončila bakalářské studium mezinárodních vztahů na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a pracovala šest let jako letuška pro izraelskou leteckou společnost EL-AL. Poté začala pracovat jako výzkumná pracovnice pro národní televizní kanál. Napsala desítky mini-biografií pro televizní rozhovory, které v té době televizní kanál vysílal. Díky výzkumu a psaní o životech lidí si uvědomila, že jejím cílem může být psaní biografií.
V roce 2003 Rachel, dlouholetá přítelkyně Amiřiny matky, umírala na rakovinu. Na smrtelné posteli předala svým přátelům deník, který si její matka v roce 1942 sepsala během likvidace ghetta Siedlce (východně od Varšavy). V deníku, devítistránkovém dokumentu přeloženém z polštiny, 27letá žena popsala jasnými a střízlivými slovy všechna zvěrstva nacistické okupace v jejím rodném městě, a především děsivé dny během vyhlazování židovské komunity v Siedlcích. Rachelina matka podrobně popsala dny, které s roční Rachel strávily na půdě domu, zatímco nacisté pronásledovali Židy v ulicích Siedlce, aby je poslali do vyhlazovacích táborů.
Když si Amira, jako mladá matka, přečetla tento deník o dítěti, které se snaží zůstat naživu, a o své matce bojující s nebezpečím venku i uvnitř podkroví, rozhodla se, že chce, aby se o tomto úžasném příběhu dozvěděli i ostatní.
V červnu 2007 Amira opustila svou práci výzkumnice a o měsíc později se ocitla v letadle do Polska, aby zahájila vlastní výzkum knihy, kterou už měla na mysli. Knihu Lalechka dokončila v roce 2009.
Poté, co Amira žila téměř 20 let na různých místech, usadila se se svými dvěma dcerami v Kibucu, kde se narodila. 
Irena a Sofia se navzdory nesmírnému riziku o Lalečku starají po celý zbytek války a nehledí přitom na nebezpečí vyzrazení, které by přineslo krutou smrt nejen jim, ale i všem jejich blízkým…