Moje Paříž – Město lásky očima / Alessandra Mattanzaová

Osu první samostatné monografie Jindřicha Štyrského tvoří autorův výtvarný odkaz (obrazy, kresby, grafické listy, knižní obálky, obrazové básně, koláže, scénografické návrhy). Pozornost je však věnována i jeho fotografickým souborům (Muž s klapkami na očích, Žabí muž, Pařížské odpoledne), publicistice, poezii a redakční činnosti v dobových časopisech, revuích a nejrůznějších edicích. Kniha se člení do dvou základních částí, sledujících Štyrského tvůrčí vývoj. První z nich, pojmenovaná Nový svět (1919–1933), objasňuje autorovy umělecké snahy od rané recepce kubismu, primitivismu a expresionismu přes obrazové básně po vrcholný artificielismus.Následný Druhý život (1934–1942) se pak soustřeďuje na Štyrského pojetí surrealismu, koláže, fotografie a snu. Součástí publikace je také životopisný přehled, doplněný o množství dosud neznámých osobních fotografií, soupis výstav a bibliografie. Čtenáři se tak dostává do rukou protějšek k předcházející knize o Toyen (Argo 2000). Současně s monografií vyšly i Texty Jindřicha Štyrského (Argo 2007), shrnující všechny jeho vydané a dostupné rukopisy.

Kniha výtvarníka a učitele Daniela Korába představuje tvůrčím způsobem vývoj našeho písma – latinky a nabízí možnost prakticky si vyzkoušet použití historického písma, naučit se je poznávat, rozlišovat a dozvědět se o nich některé zajímavosti. Autor se písmu věnuje ve své výtvarné tvorbě, výuce i kurzech kaligrafie. V knize mapuje vývoj latinky od dob starého Říma, k písmu pop-artu až k „fiktivnímu“ písmu 22. stol. V každé ze 14 kapitol najdou zájemci 2–3 hravé náměty na konkrétní techniku související s daným druhem písma. U podrobného popisu nechybí seznam základních pomůcek, názorný postup a fotografie dokumentující výsledek práce.

Výpravná a reprezentativní kniha Poklady lidového umění je výjimečným počinem, neboť podává ucelený obraz lidového umění českých, moravských a slezských oblastí. Cílem autorské dvojice - manželů Jitky Staňkové a Ludvíka Barana - je zachytit lidovou tvořivost jako projev spontánní radosti ze života a zdobivého pudu, jako výsledek praktických každodenních potřeb i jako součást pravidelných rituálů. Lidové umění je pojato jako symbióza tradičního a předepsaného s osobitostí lidových tvůrců, z nichž mnozí získali proslulost a požívali respektu a úcty coby uznávaní mistři. Je pojednáno jako fenomén daný strukturou rodiny, důležitých rodinných událostí a společenských vazeb, po léta formovaný způsobem života, společným jazykem, zvykovou tradicí, vírou, ale též, mýty, magií, fantazií a intuicí. Kniha představuje artefakty ze všech životních oblastí lidového etnika: Zabývá se předměty dočasného trvání (jako jsou svatební koláče a ozdobné pečivo, kytice či odznaky hodností, zdobení oken a zápraží), prezentuje odívání (ať už jde o kroje a všechny jejich složky či doplňky včetně obuvi, nebo o šatstvo lišící se podle stavu a řemesla), věnuje se technikám tkaní, pletení a vyšívání i tvorbě krajek a šperků. Seznamuje s lidovou architekturou, s dekorovaným nábytkem v interiéru, s lidovou polychromovanou plastikou, s řezbářstvím, malířstvím či výrobou a zdobením předmětů ze skla, hrnčiny a keramiky, ale i modlitebních knížek, zpěvníků a špalíčků s veršováním. Pojednává i o věcech, jež vznikaly pro ukrácení dlouhé chvíle (o hračkách, hudebních nástrojích, úlech). Věnuje pozornost také technikám, jimiž se zhotovují kraslice i různé typy betlémů. Vtáhne čtenáře do fantaskního divadla s maskami a převleky, v nichž lidé odehrávali (a stále ještě odehrávají) dočasné role v komediálních, kritických, ale i tradičních vystoupeních během výročních a rodinných slavností. Osobnosti obou autorů jsou zárukou vysoké odbornosti textu - ten je však zároveň čtivý a nepochybně zaujme širokou čtenářskou veřejnost. Je provázen nádhernými fotografiemi, jež české lidové umění detailně zpodobují.

Nekonvenční, reportážní formou psaná etnografická sociálně historická studie odhalující zásady fungování sofistikovaných subkultur, které utvářejí svět současného umění. Tato kniha zachycuje proměnlivost dynamických sil uměleckého světa, zkoumá otázky tvořivosti, vkusu i získávání statutu a zamýšlí se nad významem života ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo. Pro svá pozorování Thorntonová zvolila formát „jeden den v životě“. Jednotlivé příběhy se odehrávají během sedmi dnů v šesti nejvýznamnějších městech umělecké scény — New Yorku, Los Angeles, Londýně, Basileji, Benátkách a Tokiu. Vystupuje v nich pestrá škála postav, které hájí protichůdné definice umění — pro některé je luxusním zbožím nebo zábavou, pro jiné intelektuální prací či jakýmsi alternativním náboženstvím. Thorntonová sleduje strhující dramata při večerní dražbě v aukční síni Christie‘s, průběh proslulého semináře CalArts, elitní prodejní přehlídku umění v Basileji, zákulisí soutěžení o Turnerovu cenu pořádanou galerií Tate, zvláštnosti časopisu Artforum a kritiků pro něj píšících, eskapády v ateliéru Takašiho Murakamiho a Benátské bienále jako kurátorskou říši divů. V jednotlivých kapitolách zachycuje proměnlivost dynamických sil uměleckého světa, zkoumá otázky tvořivosti, vkusu i získávání statutu a zamýšlí se nad významem života ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarah Thorntonová (*1965) je kanadská spisovatelka, etnografka a kulturní socioložka. Vystudovala dějiny umění a získala doktorát ze sociologie. V současnosti píše knihy a působí jako novinářka na volné noze. Píše články o současném umění pro významná periodika jako jsou The Economist, The Guardian, The New Yorker a Artforum. Jako host a odborník na současné umění vystupuje v televizních debatách, v panelových diskuzích v muzeích nebo na univerzitách po celém světě. Její knihy jsou přeloženy do mnoha světových jazyků.